Začínáme s výcvikem
Od 11. září navštěvujeme se Zalinkou cvičák v Úhonicích. Cvičíme ve skupině štěňat různých plemen. Nenásilnou cestou se zde Zalča učí základům poslušnosti.
Zala je velice chytrá a chápavá, ale je to zatím tří měsíční psí mimino. S ostatnímí psími žáčky by si nejraději jen hrála. Nejvíce se jí líbí běhání v tunelu a přes lávku. Je tedy vidět, že k výcviku agility budeme v budoucnu směřovat. Jsme přesvědčeni, že vižla je pes vhodný k tomuto sportu, neboť má dlouhé nohy, lehkou stavbu těla a je velice rychlá.Zatím ale musíme počkat, až náš klokan vyroste a bude mít vyvinuté klouby, které nesmíme nyní ještě příliš zatěžovat.
Zatím je naším cílem, aby rezatice přiběhla bez problémů na zavolání a ovládala povel "Zůstaň".
Na našich procházkách přírodou začínáme lehce trénovat povely. Zatím jde vše k naší velké radosti hladce. Problém pouze nastane, když se Zalča rozhodne vystavovat zvěř.
Vižla, nebo-li slovensky stavač, sleduje tiše pohyb kořisti. Po zjištění kořisti signalizuje páníčkovi zvěř tichým signálem. Obvykle zdvihne jednu přední tlapku. Takto vižla signalizuje lovci potichu přítomnost zvěře bez toho, aby ji vyplašila. Tato součást vižlí povahy se nazývá vystavování.
Ani naše malá vižlinka není vyjímkou a je srandovní pozorovat ji na zahradě, kde vystavuje i kočky.
Loveckou povahu a silné lovecké pudy má Zala zděděné po svých rodičích. Oba mají za páníčky myslivce a jsou tedy lovecky vedení.
