Výlet do Maďarska
Koncem září jsme se vydali s naší malou rezaticí navštívit její rodnou maďarskou Kehidu.
Zala opět ukázala, že cestování neznamená pro ni žádný problém. Celkem ujela již 1 500 km.
Zalča sedí nebo leží v autě na zadní sedačce připoutaná bezpečnostním pásem pro psy a pokud zrovna nespí, tak se zabývá hryzáním hraček nebo mé ruky.
S malými obavami jsme čekali, jak Zalču přijme její vižlácká mamina Orsie. Setkání však proběhlo nad naše očekávání.
Maďarští páníčci byli spokojeni, že vidí své zrzavé mimino, kterému se očividně výborně daří. Zalču podrobili její první lovecké zkoušce. Vystřelili z pušky a Zala se jako správná vižla nezalekla..
Střídavě jsme se koupali v termálech a chodili se Zalou na procházky nádhernou maďarskou přírodou. Při jedné procházce jsme našli místo, kde se termály vypouštějí a teče zde potok s léčivou vodou, ze kterého se kouří. Zalča se velice zalíbilo brouzdání v bahýnku.
Zalča se zde také naučila slušnému chování v restauraci. Po počátečním štěkání na všechny příchozí hosty se nakonec zklidnila. Při třetí večeři se již chovala jako zkušený štamgast.
Tři dny uběhly jako voda a Zalča se musela opět se svou mámou rozloučit.
Orsie se za odjíždějící dcerunkou smutně dívala.Máme ale v plánu zase někdy naši milovanou Kehidu navštívit.
